Jsme hrdí na to, že studenti naší školy se letos rozhodli zapojit do projektu SetKavárna ve spolupráci s brněnským dobrovolnickým centrem Adra. Jde o projekt, ve kterém vůně kávy, čaje propojuje generace.  Každý týden se pravidelně setká několik dobrovolníků z řad našich studentů se seniory, kteří žijí v Domově pro seniory v Brně na Věstonické ulici.

Senioři zavzpomínají na svá mladá léta, na život, který uběhl jako voda… Naopak naši studenti přináší seniorům blízkost, zájem, radost, dobrou náladu, nové podněty, kontakt s veřejným děním.

Projekt je spolufinancován Evropským sborem solidarity a klade si za cíl naučit vnímat budoucí zdravotníky svoje pacienty především jako lidi, kteří momentálně sice řeší svoje zdravotní problémy, ale také mají obyčejnou lidskou touhu setkat se nad šálkem dobré kávy a popovídat si.

A jak vidí projekt přímo dobrovolníci z řad našich studentů?

(úryvky ze slohových prací žáků 3. ročníku oboru Zdravotnický asistent)

„Jsem ráda, že díky naší škole se mohu podílet na jednom z dobrovolnických programů, konkrétně na programu SetKavárna. (…) Líbí se mi poslání SetKavárny, které má pomáhat lidem v nouzi, ať už to jsou staří lidé či lidé trpící demencí. Je to projekt, který vám může přinést nové zkušenosti a znalosti. Já doufám a věřím v to, že díky tomuto projetu nasbírám nové zkušenosti, které budu moci aplikovat v praxi a pomohu tím lidem, kteří to potřebují.“

žákyně Š.

(…) „Děláme všechno pro to, aby se necítili sami a věděli, že někoho mají.“

žákyně A.

„Dobrovolníci, navštěvují klienty z domovů pro seniory a tráví s nimi svůj volný čas, přesněji řečeno 1 hodinu svého času za měsíc. Během té hodiny se mohou jít projít, dát si spolu kafe, čaj, povídat si, kreslit si, zpívat si, dívat se na televizi, nebo jen mlčet a předávat si pozitivní energii. (…) Odměnou za váš čas je skvělý pocit.“

žákyně E.

„Zatím je nám vše tak trochu tajemné a můžeme jen odhadovat, jaké to bude po roce, kdy nám skončí smlouva, zda se nám splní naše očekávání, nebo ty zkušenosti zcela převrší vše, co jsme si jen mohli myslet. V každém případě by nám to mohlo otevřít jisté možnosti v našem životě, kde bychom se trochu zdokonalili v komunikaci a empatii, nebo aspoň si tuto zkušenost mohli formou potvrzení založit do životopisu.“

žákyně E.